Biochemické procesy v mozku, které jsou vyvolané přítomností zánětu v organismu, jsou vysvětlitelné na změnách chování raněných a infikovaných zvířat v přírodě. Bylo prokázáno, že syndrom nemocného chování (tzv. sickness behavior) probíhá se stejnými rysy u zvířat i u lidí.
"Při zánětu v organismu dochází k psychomotorickému zpomalení, únavě, depresi, apatii a nezájmu o okolí s tendencí k sociální izolaci."
Tyto psychické projevy vlivem prozánětlivé aktivace organismu jsou zprostředkovány snížením serotoninové signalizace mozkových buněk, což vede k depresím, a snížením dopaminové signalizace v oblasti basálních ganglií, které mají za úkol řízení motorické aktivity a motivace.
Proč k těmto změnám osobnosti vlivem zánětu dochází je fylogeneticky vysvětlitelné na chování raněných nebo infikovaných zvířat, které musejí redistribuovat energii od pro přežití v tu chvíli nedůležitých psychomotorických činností jako je prozkoumávání okolí nebo sociální a sexuální kontakty, k život zachraňujícím procesům jako je zahojení ran, zvýšení tělesné teploty a boj s infekcí.
Tato podvědomá a u všech působící reakce mozku se tedy vyvinula s cílem utlumit psychomotorickou aktivitu natolik, aby veškerá energie v organismu mohla být využita k aktivizaci imunitního systému pro vyléčení ran a zánětu.
"Existuje ale i druhá opačná cesta změn osobnosti, spojených se zánětem, projevující se nespavostmi, přecitlivělostí, předrážděností, úzkostmi až obsesivním chováním."
Tyto změny mají svůj fylogenetický podklad v tom, že zraněné a infikované zvíře se stává lehce napadnutelné predátorem, a proto musí udržovat zvýšenou reaktivitu a úzkostlivě vnímat i nepatrné změny prostředí, které by mohly signalizovat přítomnost nebezpečí v okolí.
Podvědomě vznikající předrážděnost a přecitlivělost při zánětu v organismu má tedy svoje kořeny v zajištění zvýšené reaktivity nemocného zvířete před napadením (musí rychleji než ostatní zachytit pohyb lístků keře nebo neobvyklé zvuky v okolí apod.).
Potvrzením se staly studie, které v následku vlivu prozánětlivých cytokinů popsaly v mozku zvýšenou aktivitu Broadmanovy arey 24 v oblasti předního cingulárního kortexu, která má za úlohu odhalení chyb v okolí a monitorování konfliktů, a jejíž zvýšená aktivita bývá spojena s osobnostními změnami jako je úzkostnost, neurotizmus a obsesivně-kompulzivní poruchy.
To, že máme akutní zranění, infekci, nádor nebo autoimunitní onemocnění, které způsobuje prozánětlivou aktivaci organismu a mozku, v tu chvíli již změnit nemůžeme, ale skrze co lze zvrátit změny psychiky i bojovat proti příznakům vlastního onemocnění je protizánětlivá změna stravy a životního stylu.
Změny osobnosti jako reakce na zánět v organismu