OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

ORL komplexní ordinace

ve Slavkově u Brna

Proč vidíme takové rozdíly v závažnosti koronavirové infekce i u mladých lidí? 

Tento článek pro veřejnost vznikl po mém oslovení organizátory konference "Chronický zánět jako příčina civilizačních onemocnění" 12.9.2020 v Praze a čerpal informace z prezentací a osobních rozhovorů předních lékařských odborníků. Účelem jeho zveřejnění bylo vnést do problematiky řešení koronavirové epidemie i jiný pohled a názor, odhalit nejpravděpodobnější původ rozdílů v průběhu zánětlivých onemocnění a zvýšit povědomí lidí o tom, že mají lék především ve svých vlastních rukou.

Proč někteří mladí i navenek zdraví lidé umírají anebo jsou postiženi trvalými následky, zatímco jiní stejnou virózou prochází téměř bez příznaků?

Žijeme v době, která nám sice nabízí vyspělou medicínu, ale také nám přináší řadu nových degenerativních, zánětlivých a nádorových onemocnění, které se dříve v takové míře nevyskytovaly. Stále více se navíc začínají objevovat autoimunitní poruchy a z druhé strany se hromadí případy oslabené imunity. Je to tím, že jako lidský rod geneticky degenerujeme a vyskytují se čím dál víc nepříznivé mutace anebo si to způsobujeme my sami?

Skrytou příčinou tzv. civilizačních onemocnění, ale i komplikovaných průběhů různých infekcí, je spíše ta druhá možnost, tedy chronický zánět v těle, který si způsobujeme svým životním stylem. Tento mírný navenek nepoznatelný nevstřebávající se zánět nevnímáme, a proto i mylně nepovažujeme za nebezpečný. Jsme na něj zvyklí, ale pravdou je, že pro tělo není přirozený a skrytě nás poškozuje. Nezpůsobuje nám sice zvýšenou teplotu a jiné klasické příznaky zánětu, ale při dlouhodobém působení se může projevovat vyšší únavností, předrážděností, tendencí k přibírání na váze, poškozením a degenerací tkání vlivem metaloproteináz, bolestí svalů, artrózami, depresemi, demencemi, neurologickými onemocněními, plicními chorobami, žaludečními nebo střevními záněty, kožními projevy, předčasným stárnutím, kornatěním tepen, cévními mozkovými nebo srdečními infarkty, hypertenzí, cukrovkou a rychlejším vývojem mnoha dalších s chronickým zánětem spojených tzv. civilizačních onemocnění. V neposlední řadě se projevuje také oslabením imunitního systému v boji proti nádorům a infekcím.

Zrádné je, že toto prozánětlivé nastavení, odhalené v typickém případě u obezity, se objevuje i u neobézních navenek zdravě vypadajících lidí vlivem nedostatku pohybu, chronického stresu a prozánětlivé stravy, a má mimo jiné vliv na to, jak budeme reagovat v případě setkání se s infekcí.

„Mnoho z nás lékařů mrzí pohled na svět, který soustředí většinu svých prostředků na odstraňování následků, a nezbývá mu už místo na ten nejdůležitější lék, kterým je snaha o odstranění příčin. Kdyby se lidé se stejnou energií a nasazením, jako teď vidíme v médiích, snažili přimět ke změně životního stylu, který má skrytý klíčový vliv na průběh nejen respiračních viróz, ale i mnoha dalších onemocnění včetně zhoubných nádorů, bylo by vyhráno.“

 

Proč se těžce pracující dělníci ve viktoriánském období dožívali vyššího věku a s méně chronickými onemocněními než my teď v době vyspělé medicíny?

Podle celosvětově uznávaného odborníka na farmakologický účinek potravin Dr. Paula Claytona je to dané změnou životního stylu. Nemáme již tolik fyzické aktivity a došlo k radikální změně složení potravin.

Věda odhalila, že pravidelný aerobní sport trénuje nejen svalovinu, ale také imunitní obranyschopnost spolu s antioxidačními a protizánětlivými mechanismy těla. Tato naše schopnost sice vznikla kvůli nutnosti zahojení fyzickou zátěží poškozených svalů, ale posiluje nás i pro boj s nejrůznějšími zánětlivými onemocněními. Z toho důvodu se mezi profesionálními sportovci nedoporučují umělé doplňky stravy s nadmírou antioxidantů, aby "nezlenivělo" posilování vlastních vnitřních regeneračních mechanismů. A ze stejného důvodu se naopak lidé, kteří mají dlouhodobý nedostatek pohybu, hůře vyrovnávají se zraněními i infekcemi.

Co se dle Dr. Claytona tedy během posledních 100 let změnilo, proč máme více onemocnění a kratší přežití? Ve viktoriánské době byl pohyb přirozenou součástí života, což již nyní není. K tomu se přidává jídelníček s nepřirozenými průmyslově zpracovanými potravinami a vysokým glykemickým indexem. I přes nadbytek kalorií v této stravě chybí vláknina, která má protizánětlivý vliv, a mikronutrienty, mezi které patří pro imunitní obranyschopnost i protizánětlivou reaktivitu důležité vitamíny a stopové prvky (vitamín D, zinek apod.). Jedním z největších problémů současné stravy se zdá být nadbytek prozánětlivých omega 6 a současně nedostatek opačně působících omega 3 mastných kyselin, které tvoří součást membrán buněk a mají vliv na nejrůznější signální soustavy. Výsledný poměr nenasycených mastných kyselin v těle tak skrytě ovlivňuje fungování všech orgánů včetně imunitního systému.

„Na rozdíl od kočkovitých šelem si protizánětlivé omega 3 mastné kyseliny lidé neumí sami vytvářet a jsou tedy závislí na jejich přívodu ze stravy. Jsou pro nás klíčové nejen pro mírnější a rychlejší průběh zánětů, ale také pro nekomplikované hojení, neboť zabraňují poškození tkání a trvalým poruchám funkce orgánů, které vidíváme po silných nebo dlouhých zánětech.“

Důležitější než celkové množství omega 3 je jejich příznivý poměr vůči opačně působícím omega 6 tukům, protože s nimi v organismu soutěží o stejná vazebná místa. Tedy k protizánětlivému účinku nestačí pouze doplnit živočišné formy omega 3 tuků (EPA a DHA z rybího oleje) například formou doplňku stravy, je nutno vedle toho také snížit množství přijímaných prozánětlivých tuků ve stravě.

Ve viktoriánské době se nyní běžná civilizační onemocnění vyskytovaly jen velmi vzácně a lidé se dožívali vyššího věku i bez vyspělé medicíny. Pokud se podíváme na složení stravy tehdy, byla pro tělo mnohem přirozenější. Poměr protizánětlivých omega 3 vůči prozánětlivým omega 6 tukům byl 1/3 a k tomu bylo mnohem více polyfenolů, mikronutrientů a vlákniny ve stravě, které také snižují zánětlivé projevy. Poměr omega 3/6 je nyní v Evropě ve velmi nepříznivém průměru 1/16 a v USA ještě skoro dvojnásobně horší ve smyslu prozánětlivého působení (1/25-30). Tedy i mladí neobézní jedinci tak mohou být skrytě ve stavu chronického prozánětlivého nastavení a oslabení obranyschopnosti a v případě infekce reagovat bouřlivěji, navíc s delším a komplikovanějším průběhem s vyšším rizikem trvalých následků nebo i úmrtí. Na příkladu koronavirové epidemie v USA, kde je vystupňovaný prozánětlivý styl života, by to vyšší procento mladých lidí, které vidíme v intenzivní péči na plicních ventilátorech, jen potvrzovalo. Oproti Evropě je tam i výrazně více úmrtí mezi mladými lidmi.

"Spíše než s epidemií viru se nyní medicína potýká se smrtelnými následky epidemie obezity a vystupňovaného prozánětlivého stylu života. Ten pravý nepřítel, se kterým bychom měli bojovat, je tedy přímo v nás."

Prof. Zdeněk Zadák, uznávaný český specialista na intenzivní metabolickou péči, který má za sebou řadu výzkumů v tématu zánětu, vedle toho upozorňuje na fakt, že máme fylogeneticky nastaveny mnohem silnější prozánětlivé mechanismy než ty protizánětlivé. Tedy tkáňové působky (cytokiny), vznikající nám v těle z omega 6, jsou silnější než protizánětlivé z omega 3, a prozánětlivá strava v nás v tomto nastavení může snadno vyvolat a udržovat chronická zánětlivá onemocnění anebo nadměrně silnou zánětlivou reakci (cytokinovou bouři) v případě akutního onemocnění, což pak vede k poškození tkání.

Silnější vnitřní prozánětlivé než protizánětlivé mechanismy vznikly v době, kdy jsme museli často bojovat se zraněními, a v době civilizačního ze všech stran prozánětlivého způsobu života se stávají o to silnější, ale bohužel již v této kombinaci kontraproduktivní. Prozánětlivá reaktivita, která byla původně namířena u našich předků k přežití, se nyní v kombinaci s civilizačním způsobem života obrací proti nám. Geneticky skryté prozánětlivé nastavení, které je ještě více posilováno prozánětlivou stravou, nedostatkem pohybu, obezitou apod., vede ve výsledku nejen k mnoha známým s chronickým zánětem spojeným civilizačním onemocněním, ale i k nadměrně silné, prodloužené až tkáně poškozující zánětlivé reakci v případě akutní infekce a k oslabení imunitní obranyschopnosti vůči bakteriím a virům.

 

Odhalila koronavirová epidemie jen naši civilizační slabinu neschopnosti vyrovnat se s nadměrnou zánětlivou reakcí?

Koronavirová infekce je typický příklad onemocnění se schopností vyvolat silnou zánětlivou reakci, tzv. cytokinovou bouři. U mladé populace vidíme, že jsou jedinci, kteří tuto virózu zvládají téměř bez příznaků a jiní, kteří mají silný zánětlivý průběh s vysokými horečkami a dušností. Máme vyspělou medicínu, takže i těm nejzávažnějším případům jsme schopni zachránit život. Ale znepokojují nás hromadící se trvalé zdravotní následky poškození plic, mozku, srdce nebo ledvin, se kterými po odeznění zánětu těžko bojujeme. Tyto případy sice přežívají, ale se zhoršenou kvalitou života. Existují tedy faktory, které my lékaři nejsme schopni nijak ovlivnit a leží v rukou lidí samotných?

U obezity je známo, že oslabuje obranyschopnost proti virovým infekcím a tvoří chronické prozánětlivé prostředí. Pro koronavirovou infekci mladých lidí se obezita dokonce prokázala jako nejvýznamnější rizikový faktor, ale proč se objevují mezi těžkými průběhy i mladí navenek zdraví jedinci bez obezity? Pouze u několika procent případů byly odhaleny mutace, tedy genetická variabilita imunitní obranyschopnosti. Spekulovalo se i o nepříznivém vlivu některých antihypertenziv na nadměrnou zánětlivou reaktivitu plic, vliv má samozřejmě i cukrovka a další přidružené onemocnění, oslabující náš organismus, ale stále se jedná jen o zlomek případů - co ta velká část ostatních závažných průběhů v mladém nebo středním věku bez zjevné příčiny?  

Zkusme se na to podívat z jednoduššího úhlu pohledu. Bylo prokázáno, že pokud dlouhodobě volíme stravu, ve které jsou procesované potraviny, nedostatek polyfenolů, mikronutrientů, betaglukanů, omega 3 a vlákniny, k tomu vysoký glykemický index a prozánětlivé tuky s převahou omega 6, tak i když nemáme obezitu, můžeme v případě různých onemocnění reagovat silnějšími zánětlivými příznaky, slabší obranyschopností proti infekcím a neschopností imunitního systému dostatečně rychle zánět odstranit. Nadměrná a protrahovaná zánětlivá reakce pak u pacientů způsobuje nejen všem známou vysokou horečku a závažnější průběh, ale i selhávání orgánů a poškození tkání. Jedná se o slabinu civilizačního způsobu života, která se nám nyní odhaluje během koronavirové epidemie.

Nadměrná a neúčinně zvládnutá zánětlivá reakce v nás dle prof. Zadáka zanechává následky v podobě fibrotické přeměny tkání a tím poruch jejich funkce, což se na případu koronavirové infekce typicky projevuje jako poškození plic s následným vývojem emfyzému a chronické obstrukční plicní nemoci s dlouhodobou dušností, dochází i ke zvýšené reaktivitě dýchacích cest s astmatickými příznaky. Trvalé následky infekce ale mohou postihnout také další orgány jako jsou ledviny, srdce nebo mozek. Případy nadměrné zánětlivé reakce s poškozením tkání jsou historicky známé nejen u COVID-19 infekce, ale byly popsány už dříve u podobných viróz SARS a MERS. Naopak bylo výzkumem prokázáno, že pokud jsme připraveni zdravou životosprávou a v těle máme dostatek omega 3 mastných kyselin, ze kterých vznikají účinné protizánětlivé a zánět vstřebávající tkáňové působky (resolviny, lipoxiny, protektiny, maresiny), reagujeme při akutních onemocněních mírnějším a rychlejším zánětem bez trvalého poškození tkání, dochází tedy ke kompletní regeneraci a uzdravení.

"Příliš silná zánětlivá reakce je kontraproduktivní tím, že vede nejen k poruše fungování orgánů, ale i k významnému oslabení imunitního systému v boji proti infekci."

Prof. Zadák zdůraznil také to, že u závažných stavů na jednotkách intenzivní péče se s úspěchem aplikují žilní cestou směsi s rybím olejem s vysokým obsahem omega 3 mastných kyselin ve snaze zabránit nadměrnému zánětu a urychlit proces jeho vstřebávání, tedy i v té nejvyspělejší medicíně se dodnes využívají přirozené tuky k ovlivnění imunitního systému a hojení tkání. 

 

Závěrečné zamyšlení autora článku

Nikdo neví, jak dlouho tato epidemie potrvá a možná nám tu koronavirus dokonce zůstane jako sezónní infekce napořád. Vedle počítání obětí a hledání vakcinace nebo léků to proto zkusme vzít i za opačný konec. Často jsem si za dobu své lékařské praxe kladla otázku, proč se v medicíně tolik energie zaměřuje na komplikované odstraňování následků a tak málo na odstraňování příčin?

 

MUDr. Jana Neuwirthová, Ph.D.

atestace z oborů Otorinolaryngologie a Klinická výživa a intenzivní metabolická péče

 

Objednejte se

MUDr. Jana Neuwirthová, Ph.D.

ORL, ultrazvukové vyšetření a imunonutrice

Slavkov u Brna, Bučovice, Vyškov, Brno a okolí

Aktuality

archív