OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

ORL komplexní ordinace

ve Slavkově u Brna

Alkohol způsobuje vznik nádorů více mechanismy 

  

Alkohol stojí za vznikem karcinomů polykacích cest, hrtanu, prsu a jiných. Usnadňuje průnik škodlivin z tabákového kouře do buněk, ale i bez kouření z něj v organismu vznikají kancerogeny. U alkoholiků je navíc oslabení imunity, nedostatek zinku, prozánětlivá aktivace a hormonální změny, které také podporují vývoj nádorů.

   

Do vývoje karcinomů horních dýchacích a polykacích cest zasahuje alkohol etanol významným způsobem, mnohonásobně více pak ve spojitosti s tabákovým kouřem.
Souvislost mezi konzumací alkoholu a karcinomy dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, žaludku, střeva a jater je dlouhodobě známa, v 70. letech však byla navíc odhalena souvislost se vznikem karcinomu prsu.“
Riziko vzniku karcinomů se vlivem alkoholu násobně zvyšuje:
Stran množství etanolu je přibližně 20g v 0,5l 10% piva, 25g v 0,5l 12% piva, 25g ve 0,2l vína anebo 20g v 0,05l 40% tvrdého alkoholu. V analýze mnoha studií vycházelo zvýšené riziko vzniku karcinomů horních polykacích cest při srovnání denní konzumace 25, 50 a 100g etanolu (tj. 1, 2 a 4 piva nebo skleničky vína) 2, 3 a 6x vyšší. Etanol ovlivňuje také riziko karcinomů hrtanu a udává se u výše uvedených množství 1.5, 2 a 5x vyšší. U karcinomu prsu jsou to pak podobné násobky.
“Již při pravidelném pití 1 piva nebo skleničky vína denně se riziko vzniku karcinomu polykacích cest zdvojnásobuje.“
Kombinace alkoholu a kouření cigaret riziko vzniku ORL karcinomů zvyšuje ještě více, řádově se jedná o desetinásobky oproti populaci abstinentů nekuřáků. Následky pronádorového poškození buněk se navíc nesou řadu let než je dokáže imunitní systém definitivně odstranit.
“I po ukončení pití alkoholu riziko vzniku ORL karcinomu mnoho let přetrvává a na úroveň abstinenta klesne až po 15 letech. Stejně je tomu tak i po ukončení kouření.”
Kancerogenita etanolu spočívá ve více mechanismech:
Etanol usnadňuje průnik jiných nádory vyvolávajících látek do buněk.
“Etanol poškozuje buněčné membrány a mezibuněčné spojení a tím oslabuje bariéru vůči dalším kancerogenům, zejména z tabákového kouře.“
Z etanolu navíc vznikají toxické produkty, jako je acetaldehyd a reaktivní volné kyslíkové radikály. Skrze ně pak dochází k oxidačnímu stresu a poškození buněčných struktur.
“Acetaldehyd je kancerogen, který vzniká v organismu po napití se alkoholu, a podporuje vznik nádorů nejen polykacích cest, ale i dalších lokalit.”
Acetaldehyd je považován Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny za významný lidský kancerogen. V určitém malém množství se vyskytuje v některých alkoholických nápojích jako je whisky (z toho důvodu můžeme pociťovat více nežádoucích účinků při střízlivění z whisky oproti například vodce, která tuto příměs nemá).
 
Acetaldehyd je však především metabolit etanolu, vznikající přímo ve sliznicích horních polykacích a dýchacích cest po konzumaci jakéhokoliv druhu alkoholu, ale následně i v příušních žlázách, tlustém střevě, játrech a prsní žláze, což sebou přináší pro výše uvedené lokality vyšší výskyt karcinomů.
"Bylo prokázáno, že kancerogenně působící acetaldehyd vzniká po napití se alkoholu přímo v buňkách sliznic polykacích cest a k tomu navíc i metabolizací alkoholu baktériemi v dutině ústní a v tlustém střevě."
Z toho důvodu je koncentrace acetaldehydu ve slinách po konzumaci etanolu mnohem vyšší než jeho hladina v krvi.
 
U alkoholiků působí nepříznivě také kouření a špatná hygiena dutiny ústní, které ještě více zvyšují hladiny kancerogenního acetaldehydu ve sliznicích polykacích cest.
  
Alkohol negativně mění vnitřní prostředí i hormonální systém:
Vedle výše uvedených pronádorových faktorů se u alkoholiků přidává navíc chronická stresová aktivace, prozánětlivé prostředí, hormonální změny a nutriční nedostatky.
 
“Vlivem alkoholu dochází k podvědomé aktivaci stresové hormonální osy a vytvoření prozánětlivého prostředí, což vede nejen k oslabení obranyschopnosti proti infekcím, ale z dlouhodobého hlediska i proti nádorům.”
Organismus alkoholika se postupně dostává do stavu katabolismu, spojeného s rezistencí na účinek insulinu a jiných anabolických hormonů, což vede ke ztrátě svalové hmoty. Přispívá k tomu také nevyvážená strava. Kromě nedostatku kvalitních potravin a vitamínů ve stravě je u poloviny alkoholiků přítomen nedostatek zinku.
“Nedostatek zinku vzniká jeho zvýšeným vylučováním vlivem alkoholu a podílí se na urychlení vzniku karcinomů polykacích cest.”
 
Dalším následkem alkoholismu je hormonální nerovnováha s estrogenní převahou.
“Jak jednorázová, tak také dlouhodobá konzumace alkoholu je spojena se zvýšením estrogenů v krvi, které dále podporují růst některých nádorů.”
Z krátkodobého hlediska se nemusí jednat o problém, ale později následkem poruch jater dochází k trvalému nárůstu hladin estrogenu, současně doprovázené poklesem testosteronu.
  
Možnou spojitost mezi konzumací etanolu, estrogenem a zvýšeným rizikem vzniku nádorů podporují i pozorování, kdy byla po konzumaci alkoholu zachycena zvýšená tvorba škodlivého acetaldehydu v závislosti na estrogenní fázi menstruačního cyklu anebo při hormonální antikoncepci. Tento fakt je i vysvětlením přítomnosti více vedlejších účinků alkoholu (nevolnost, bolest hlavy aj.) u žen ve srovnání s muži.
 

   

Objednejte se

MUDr. Jana Neuwirthová, Ph.D.

ORL, ultrazvukové vyšetření a imunonutrice

Slavkov u Brna, Bučovice, Vyškov, Brno a okolí

Aktuality

archív